Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tři obrazy Ivy Grecové...:-)

 

         S osadnicí Ivou Grecovou se v Amarillu "úspěšně" míjíme už téměř rok...a tak mě napadlo využít kladů moderní techniky a vyzpovídat jí "virtuálně". Dává mi svůj souhlas a než si to rozmyslí, zběsile vyťukávám do klávesnice první otázku! :-)

 

p1040412.jpg      Co se ti Ivi vybaví při vyslovení názvu osady Amarillo?

       Naše chata - mám ji spojenou s třemi obrazy:

           Ten první je vzpomínání na tátu a jeho první větu, když jsme za ním přijeli: "No to je dost, že jste se ukázali!!!", v ruce vždy držel cigáro a potom už moc nemluvil a luštil křížovky. Když jsme měli hlad, zabručel: "běž si něco ulovit v lednici".

                

p1040416.jpg                   A ty večery! :-D Ty byly vždycky trošku horší (ne byly příšerné :-D) - když jsme se chystali ke spánku nahoře v podkroví, kde se může lézt pouze po kolenou, táta zatopil takovým způsobem, že jsem nevěděla, jestli se neudusíme :-) 

                     Tenkrát jsme sem nejezdili rádi, protože to pro nás byla nuda (s sebou jsme měli milion časopisů a táta buďto kutil nebo luštil ty křížovky). To byla cca 90. léta...    

                                                            *     *     *

                          "Kutil" - hmm, tenhle termín se z naší mluvy už jaksi vytratil, že? Ano, jako většina chlapů jeho generace, ještě uměl vzít nářadí do ruky! ;-)

             Když se mi (aktivnímu blbci :-D) v létě 2009 podařilo krompáčem překopnout hadici s potoční vodou, byl to právě on, kdo mě vytáhnul z bryndy - našli spolu s Vaškem Bízkem novou spojku a pomohl mi s opravou...

               To bylo mé první setkání s Frantou, tvým tátou! ;-)

 

p1040403.jpg              Jo, byl to trošku bručoun, ale když o něco šlo, uměl vzít za práci a rád pomohl! :-)

           Ale my jsme sem jezdívali málokdy, většinou, když měl narozeniny - jeho nejoblíbenějším dárkem byl Rum -

          - ten se mu jednou málem stal osudným, když se pod vlivem v noci skutálel ze stráně a lovila ho tehdy celá osada!  ;-))))

       V upomínku na tento večer dostal na dřevě vytesanou zprávu! Jako správný opilec měl štěstí, vyváznul jen s "miliony" stehy na noze! :-D

 

p1040419.jpg

 

        

p1040405.jpg                 Tu historku znám z šerifova vyprávění Ivi, těch stehů bylo 56! Ono místo tehdy pojmenovali "Frantův tobogán" ale je teď už jedním z mnoha - každý v rokli už nějaký máme! :-D

          Za tuhle fotku ti moc děkuji...je z osadního "maškarního bálu"! :-D V červnové výhni 99 šel tvůj táta za King Konga a v masce a "atombordelu" vydržel jen několik minut -

       - protože svou masku "odložil vedle", získal od tehdejšího šerifa Míry Doležala cenu za vedlejší roli! (video ke shlédnutí níže)

 

                                                    *     *    *

 

                                     

                                                     *     *     *

 

                      Ten druhý obraz je tento: táta už byl hodně nemocný a byl v nemocnici. Přemýšlela jsem, co vlastně s tou chajdou budeme dělat (prodat ji....???).

                     Kolegyně v práci mi tenkrát řekla, ať neblázním, že i kdybysme tam jezdili jen k "vohni si opýct buřta", tak se nám bude hodit, ať ji rozhodně neprodáváme.

 

p1060215.jpgp1060214.jpg

  

 

    

                                                                                      

                                                     *     *     *

                           Tedy jsem se rozhodla vzít vůz, naložit děti a jet se na chajdu podívat, jak to tam vlastně po těch letech vypadá. Bylo krásný počasí,

                        kluci tam pobíhali, líbilo se jim tam a najednou tam někdo něco zakřičel (kluci se zarazili, myslela jsem si, že to není na nás, tak jsem jim řekla, ať si toho nevšímají).

                  Křik se ale opakoval a před chalupou ses objevil ty. :-D Tehdy jsme se seznámili s prvním osadníkem po těch letech...:-)

 

p1060219.jpgp1060220.jpgp1060222.jpg

 

                       Pamatuji si to velmi dobře! :-) Vracel jsem se horní stezkou ke Smrčínu a zhora jsem uviděl "řádit" Martina s Míšou...domníval jsem se, že jsou to kluci z DRTSU, kteří si naproti ve svahu stavěli bunkr a hledají nářadí a další materiál - zaznamenal jsem stopy po jejich šmejdění...:-D Bylo to tuším jaro 2011?  :-)

 

               p1060217.jpgAno, bylo to těsně před Velikonocemi, přijeli jsme pak znovu a seznámili jsme se i s ostatními - s Helčou, Jardou šerifem, Bízkovejma, Krejčířema, Dočkalovými a byly to krásný Velikonoce. Od té chvíle jsme do osady rádi jezdili a byla jsem ráda, že jsme takovou "krásnou" malou chaloupku neprodali.

                                                    *     *     *

                      Souhlasím! Ale, pokud vím, tu chajdu tvůj táta nepostavil...znáš nějaké její dřívější majitele? ;-)

p1040415.jpg      

             Před námi ji vlastnili Verknerovi. Táta pomáhal paní Verknerové s koupelnou, co se týče kutilství, dost se tam vyřádil. Nakonec trávil více času na chalupě než doma. S paní Verknerovou se nakonec dohodli, že si ji táta odkoupí. Dřívější majitele bohužel neznám...:-/

                                                     *     *     *

                Mezitím uběhlo pár dní a já se pro chybějící informace vydal za sousedy na osadě - tady je výsledek! ;-)

 

     p1060210--2-.jpgVAŠEK B :

                Ivčinu chatu stavěl ve 30. letech Honza Pokorný společně s Dandou a Pecounem. Když ještě přidám starýho Cihelku, máme tu skvadru dědků, kteří tehdy vládli v údolí, kompletní!

                               Honzu Pokornýho jsme znali 30 let, nedali jsme na něj dopustit - vždyť i babička si kvůli němu zlomila nohu, když mu jednou nahoru nesla palačinky! :-D  Strávili jsme u něj před chajdou spousty času – měl tam postavený pingpongový stůl, probíhaly tam i osadní turnaje!

amarillo_history--39b-.jpgamarillo_history--40-.jpg

                                                                           amarillo_history--41-.jpg

 

                    

                  Ivča Honzu nemůže znát, protože, když umřel, tak tu chatu jeho dcera prodala právě Verknerovým. Honzova přítelkyně Věra tehdy o ni moc stála, ale  měla smůlu, protože nebyli sezdaní.  A když umřel i Verkner, prodala chatu Frantovi, Ivy tátovi...

              Tu koupelnu, co jí Franta stavěl, nějaký kolemjdoucí  nazval Gulagem...nevíme proč, ale už jí to zůstalo! :-D

                                                *     *     *

           p1040410.jpgA jsme zase zpátky "ve virtuálu"  Ivi! ;-) Slyšel jsem, že se ve vaší chatě schovával před polistopadovou sametovu lůzou kdosi z "kovaných pravověrných"? :-D

           Ano, muž s koženou brašnou! :-D Nevím, znám to jen z vyprávění...pro mne je ale daleko záhadnější jiná věc! KDO je ta paní v rybářském oblečení?

   

 

p1040404.jpg                  JE TO TEN TŘETÍ OBRAZ V POŘADÍ - velká zarámovaná fotka, která nám visí vedle kamen, co si pamatuji...

             To se mi zatím nepodařilo zjistit...možná pomůžou starší osadnící? :-)

              Ivi , věřím, že, až se někteří přečtou tvé vyprávění (nebo se podívají na fotky), budeme chytřejší! ;-) Nebo ten obrázek sundáš z jeho místa a vydáš se údolím? ;-)

           Údolím se rozhodně vydám...kdo ví, jaký příběh se za tímhle obrazem odehrál?

           Zatím jsem se ptala jen u Bízků. Dozvěděla jsem se, že Jéňa Pokorný býval vášnivým rybářem! Ale jeho dcera to prý určitě není...snad některá z dřívějších lásek? ;-)

                                                   *     *     *

              Věřím, že se to jednoho dne dozvíš a o výsledek svého pátrání se s námi rozdělíš! ;-)

              Ivi, děkuji ti za rozhovor a těším se na další míjení v Amarillu! :-D

                                         wink     wink     wink

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář